(Argumenty i odpovědi na ně se částečně překrývají, je třeba je chápat v celku)
1. Mám právo jít svobodně nevolit – svou neúčastí, nebo vhozením prázdné obálky přispěji k menší legitimitě jakéhokoliv vítěze!
Ano. Máme právo nevolit. Stejně jako třeba právo se mýlit. To však neznamená, že je člověk zbaven odpovědnosti za své činy. Ať už jsou důvody pro neúčast jakékoli, je třeba zdůraznit, že demokracie voliče potřebuje. Kdyby všichni došli ke stejnému závěru (z hlediska voličů neúčast jako nejlepší řešení) znamená to konec demokracie. Bez voličů nemůže fungovat. Tak se zmenšuje význam volby, realističnost její výpovědi (viz prosím dále).
2. Nenuťte mne dělat něco, co dělat nechci! Jsem unavený věčným přemlouváním.
Jak je možné v diskusi někoho do něčeho nutit? V diskusi je třeba rozlišovat argumenty a na ty se snažit nalézat protiargumenty, případně je uznat jako platné. Ostatní je jen šumění. Všechno další (např. odsudky typu „...je ubohé...“ atd.) jsou většinou jen mylné a nefunkční, protože jejich pisatele (čtenáři neznámá osoba) jen usvědčují z předpokladu, že dosahuje jakési všeobecně známé morální výše (vlastně její důkaz), která mu dovoluje vynášet odsouzení. I v případě veřejně známé osoby s morálním kreditem neznamenají nic než vytí, pokud nejsou podepřeny argumenty. Vždy je také potřeba zjistit, zda jsou zmíněné argumenty relevantní - jakou mají mít pro nás váhu.
3. Nesouhlasím ani s jedním z kandidátů! Nechci volit menší zlo. Všichni jsou svině.
Ve volbách z principu volíme nejlepšího z kandidátů. Nevybíráme nejlepšího na světě. Volených je vždy méně než voličů. Smyslem volby je nalezení společenské shody – nalezení nejvhodnějšího kandidáta, který bude z různých důvodů vyhovovat největšímu počtu občanů. Jde o nalezení největší shody ve společnosti. To je smyslem voleb.
Je také dospělé si uvědomit, že zvolený kandidát (strana) nakonec některé své voliče nutně některými svými kroky zklame. K tomu by měla sloužit společenská reflexe, která by neměla polevit ani po volbách. A volit bychom měli takového kandidáta, který případné námitky na své jednání bude schopen reflektovat a reagovat na ně. Třeba alespoň vysvětlením.
Není možné tvrdit, že všichni (oba) kandidáti jsou stejně nepřijatelní. Nejedná se o kandidáta jednoho. Každý má své rozdílné postoje a předpoklady k výkonu funkce, do které je volen. A je na naší zralosti všechny vlastnosti kandidátů správně přečíst a zhodnotit, které vlastnosti jsou důležitější než jiné. Pod tlakem pošpiňující kampaně je možné i hodnotit vlastnosti negativní a volit toho, kdo jich má méně. (Jakkoliv je to stejně volba vhodnějšího kandidáta, je taková volba nazývána „negativní“. Pak je možné volbu chápat alespoň jako zamezení něčemu, s čím zásadně nesouhlasím. Prostě proto, že v prostoru ve kterém se to, s čím nesouhlasím, nevyskytuje, je větší pravděpodobnost případného výskytu toho, s čím souhlasím.)
Odvolávat se na nepřijatelnost (obou) kandidátů (ve druhém kole prezidentských voleb) a nevolit, je legitimní v jediném případě - že by ani jeden z nich nezastával demokratické principy. Pak bychom mohli tímto způsobem např. zabránit zániku demokracie. Ale nevolit v případě, že je alespoň jeden z kandidátů demokrat, je právě proti smyslu, proti systému demokracie.
Přátelé volte! Čím méně lidí jde volit, tím větší váhu má váš hlas. Při 50% účasti 2x větší (má váhu dvou hlasů), než při účasti 100%. Ale i tehdy váš hlas ke správnému, pravdivému výsledku voleb chybí. Děkuji.
