Rád bych případným zájemcům o informace o tomto hnutí tyto hodiny ušetřil a jednoduše popsal, co jsem se dozvěděl - co to Pozitivní evoluce vůbec znamená.
Všem, kteří už o problematice mají dostatek informací doporučuji přeskočit na odstavec č. 6 - Co si o tom myslet.
1. Kde vzal pan Karel Janeček peníze?
Pan Karel Janeček vymyslel jakousi černou skříňku z oblasti obchodů na burze (jejíž fungování je legální, prý eticky dokonce pozitivní, jinak není podstatné), která mu jeho investice za servis a vývoj bohatě vrací. Je to tedy úspěšná realizace cíle: Jak mít peníze bez velké námahy. Ačkoliv je to nesporný úspěch a sen většiny rozumných lidí, neříká nám to o panu Janečkovi nic víc, tak jako o každém bohatém člověku. Tedy než že ví jak vydělat peníze. Žádné další vlastnosti, jako kvality dobrého člověka, tato skutečnost neslibuje.
2. Jak dospěl k současnému stavu?
Pan Karel Janeček byl jednoduchý pravičák. Je znuděn, skáče padákem, balancuje na zábradlí, zdolává osobnost rozvíjející kurzy. Přes všechno rozptýlení stále hledá, co by mělo v životě cenu. A dochází k rozhodnutí, že by měl použít peníze k tomu, aby žil v lepší společnosti.
Je to vědec a tak vždy věřil v to, že nejdůležitější na světě je věda a výzkum. Tedy založil nadační fond pro vědu a výzkum - Nadační fond Karla Janečka. Cílem fondu je podpora projektů převážně základního vědeckého výzkumu, a to v matematice, ekonomii a medicíně (Wikipedie). Fond založen 15. 4. 2010 - http://www.nfkj.cz/, letos rozdal přes 3.000.000,-Kč. Podporuje mimo jiné projekt Science Café - http://sciencecafe.cz/.
Později si všiml korupce a v březnu 2011 založil spolu se Stanislavem Bernardem a Janem Krausem Nadační fond proti korupci http://www.nfpk.cz/, Wikipedie. Motto fondu: "Nebát se a nekrást, a ne nakrást si a nebát se." Udělují Cenu za odvahu a Cenu za whistleblowing (ohlašování korupce – program ochrany a odměňování ohlašovatelů). Fond funguje, daří se mu odhalovat a předávat vyšetřovatelům důkazy, jeho funkce je důležitá. Ale pan Janeček zároveň nahlédl, jak moc je korupce v Česku rozšířená a zjistil, že se jedná o celospolečenský fenomén – zkaženost politické reprezentace (na rozdíl od ostatních profesí, jako třeba zdravotnictví, vědci, požárníci apod.) Je tedy třeba systémové řešení.
Proto se letos rozhodl založit hnutí Pozitivní evoluce – „Jde o diskuzní platformu pro otevření celospolečenské diskuze“ (o lepší společnosti). http://www.pozitivnievoluce.cz/cs-CZ/. Po inzertní kampani v novinách (která prý nebyla úspěšná) se v poslední fázi hnutí prezentovalo setkáními v sálech větších měst Česka. Záznamy ze všech měst jsou dostupné na webu Pozitivní evoluce (nebo kdesi na Youtube). Je to podívaná pro otrlé. Většinou přes dvě hodiny povídání se známými osobnostmi (typu Petr Vachler, Václav Cílek, Libor Malý, ...) a publika - o dobrých skutcích (Vachler chce obdarovat žebráka v Thajsku a on odmítne, protože nechce, aby se Vachler cítil dobře. Jindy někomu potřebnému na ulici dá 2.000,-Kč a cítí se skvěle. Někdo jiný někomu nečekaně popřál dobrý den, apod.) Kadence s jakou se opakují slova negativní, pozitivní a láska (Ach, láska!) je skutečně podivuhodná. A vrcholem jsou vystoupení mesiášů z lidu, kteří zejména cítí příležitost konečně promluvit na veřejnosti, bez ohledu na téma večera. Celé je to ale jen obal pro to, aby pan Janeček mohl (trpělivě naslouchající návrhům z lidu) na nějakou otázku z publika umně navázat, odprezentovat a získat sympatizanty pro jeden ze svých konkrétních cílů. A tím je změna volebního systému. Změna volebního systému je důležitá protože: když budeme do žumpy lít čerstvou vodu, tak se žumpa vyčistí velice pomalu – potřebujeme přejít na jiný systém, který nám vytvoří nové prostředí.
3. Jaké má pan Karel Janeček politické ambice
Jak sám prohlásil na setkání v Jihlavě (23. 10. 2012) nezaloží politickou stranu, ani se nijak do politiky nechystá, dalších 12 let. Později toto stanovisko opakuje s tím, že by tím hned volič poznal, že nedrží slovo a nikdo by ho v tom novém systému nevolil (Opravdu?). I kdyby jí založil, dostal 10-15%, stejně by v parlamentu změnu atmosféry a společnosti neprosadil. Jen by se stal další součástí současného systému. Nezříká se možnosti někoho podpořit.
4. Jaké jsou praktické návrhy?
Změna volebního systému je v celém jeho plánu „nutná, ale nedostačující podmínka, pro změnu situace ve společnosti“ (opětovná prezentace nového volebního systému, jinak docela marná debata - Youtube). Nicméně je to jediný praktický návrh, který nám je předkládán. Podrobně si o něm můžeme přečíst třeba zde - Návrh volebního zákona. „Navrhovaný volební systém se odborně nazývá semiproporční. Dle základního vymezení volebních systémů je definován jako systém většinový, jeho vlastnosti a charakteristiky jsou však jiné než u standardních většinových volebních systémů.“
Princip navrhovaného volebního systému spočívá v rozdělení volebních obvodů na 81, odpovídajícím obvodům senátním. V každém obvodu 2 poslanci, volit se tedy bude 162 poslanců. Strany delegují pouze dva kandidáty. Volí se dvěma hlasy pro nejlepší kandidáty a jeden zcela nepřijatelný kandidát (záporný hlas). Volební systém tedy dostane informaci o dvou nejlepších a jednom nepřijatelném kandidátovi. Výhody tohoto systému jsou prezentované jako:
- Menší počet kandidátů a tím větší šance na jejich prostudování a zodpovědnou volbu
- Eliminace extrémistických kandidátů (kandidátů, kteří rozdělují společnost). Snad je kdesi vypočteno (tvrdí se), že i při pouze 15-20% zodpovědné (poučené) volbě záporného hlasu by došlo k eliminaci zkorumpovaných, či jinak morálně nepřijatelných kandidátů. To by snad dále vedlo ke slušnějšímu, konsenzuálnějšímu obsazení parlamentu a tedy jeho větší efektivitě - přijímání zákonů, které budou vyhovovat většímu množství obyvatel a zároveň vlivem širší politické shody dojde k jejich delší trvanlivosti (opozice nebude tolik bourat to, co vystavěla vláda v předešlém období).
- Do nového, spravedlivějšího systému budou chtít vstoupit kvalitní lidé, kterým se dnes politika příčí
- Změna volebního systému aktivizuje společnost, lidem vrátí víru ve spravedlivost volebního systému a oni přijdou (alespoň poprvé) k volbám.
5. Jakým způsobem chce změny prosadit
Vzhledem k jeho neochotě vstoupit přímo do politiky, rozhodl se vytvořit voličskou základnu pro kohokoliv, kdo se změny ujme. Chce získat (z nějaké teorie prý stačí pro prosazení politických cílů získání 20% voličů) minimálně 2 miliony voličů, kteří budou chtít prosadit změnu volebního zákona a demonstrovat tuto vůli. Třeba klidným happeningem – piknikem, neformálním referendem, peticí apod. A předpokládá, že se najde politická (sebezáchovná) vůle jak tento požadavek dostatečně velké skupiny voličů splnit (obdobně, jako to proběhlo s přímou volbou prezidenta). Žádná strana si nedovolí ztratit část voličů tím, že nepodpoří změnu volebního zákona. Změna volebního systému by se měla realizovat ještě před nastávajícími parlamentními volbami tak, aby tyto volby byly již podle nového systému.
6. Co si o tom myslet?
Celé to vypadá docela sympaticky. Pan Karel Janeček vystupuje trochu (leckdy pochopitelně) netrpělivě, ale odpovídá na dotazy z publika obecně rozumně. Nejde mu o revoluci, svrhnutí vlády a podobně. Když však budeme pokračovat v současném systému, nevylučuje vyhrocení situace – nespokojenosti voličů. Nesouhlasí s odvolatelností politiků – nemohli by prosazovat nepopulární kroky. V současnosti se mi nepodařilo všimnout jiné relevantní ambice pana Karla Janečka, než dosažení změny volebního systému.
Co je však znepokojující, je fakt, že pan evolucionář Karel Janeček návrh volebního systému předkládá a lidé se volají k jeho podpoře bez toho, aby byly k dispozici regulérní výsledky výzkumů a analýz, oponentur (alespoň tří renomovaných organizací), které by nám všechny výhody a nevýhody nového systému s dostatečným kreditem srozumitelně představily. Na stránkách Pozitivní evoluce se můžeme dočíst: „Konzultace s odborníky probíhají, necháváme si zpracovat analýzy z Masarykovy univerzity a CERGE-EI. Jejich výsledky samozřejmě zveřejníme.“ (Na prezentaci v Lucerně již výsledek analýzy Masarykovi university mají a dopadlo to prý skvěle. Výsledky jsem ale nikde nedohledal) To že se teprve nyní ověřuje správnost návrhu, je myslím čistý důkaz nezodpovědnosti. Změna pravidel například šachů je jednoduchá – zvětšíme hrací pole na 9x9 a přidáme figurky - ale zhodnotit důsledky takových změn je patrně významně obtížnější.
Ačkoli se jedná podle pana Karla Janečka o „nutný, nikoli dostatečný krok“ při obnově společnosti, je to jediná praktická nabídka na nějakou změnu, která by mohla mít dostatečný veřejný potenciál. Nezbývá tedy počkat, až budou výsledky analýz hotové a teprve pak se konečně rozhodnout. Druhá, konzervativní varianta, která přichází v úvahu tehdy, když se ukáže, že navrhované řešení lepší není – tedy setrvání u systému stávajícího - ale příliš nadějí na brzkou nápravu pravda neskýtá. I proto by bylo milé, kdyby do svých přednášek zahrnul mimo jiné obecně prospěšné apely, jako třeba na masivní vstup nových členů z obecně slušné společnosti do politických stran.
